Jdi na obsah Jdi na menu
 


Memorandum ke zvýšení kvality života českých seniorů

27. 10. 2014

 

    Mezinárodní konference, svolaná na 2. října 2014 u příležitosti Mezinárodního dne seniorů Radou seniorů ČR pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, posoudila kvalitu života českých seniorů. Šlo o první historický pokus, kdy pro hodnocení byla vybrána rozhodující kritéria měření kvality života, tj. reálná materiální spotřeba, zdraví a bydlení. Ke splnění ambiciosního cíle vypracovala RSČR analýzu struktury a dynamiky spotřeby domácností důchodců za posledních deset let, uskutečnila sociologické šetření a posoudila stav plnění Memoranda RSČR „Za dostupnosti zdravotní péče seniorům“ z prosince 2013, jehož realizaci podpořily všechny strany současné vládní koalice. Dále byly posouzeny problémy seniorského bydlení, včetně právní ochrany seniorů a stavu přípravy nových právních předpisů.

    Konference se zúčastnili představitelé ministerstev, poslanci, senátoři, členové Rady vlády pro seniory a stárnutí populace, členové Odborné komise pro důchodovou reformu, představitelé zdravotních pojišťoven, lékárnické komory, nemocnic, seniorské veřejnosti a 12 zahraničních hostů. Na konferenci vystoupilo devět prezentantů s konkrétními tématy o materielní spotřebě důchodců, o době dožití a ochraně zdraví české seniorské populace a o dostupnosti a kvalitě bydlení českých seniorů. Situaci v okolních zemích a v Evropské unii prezentovalo 7 zahraničních hostů.

    Této konference se za Svaz důchodců České republiky zúčastnili také členové Ústřední rady SDČR a představitelé Krajských rad SDČR ze všech krajů ČR.

    Dle sekundární analýzy výzkumných šetření Statistiky rodinných účtů a Spotřebitelských cen Českého statistického úřadu kvalita života českého důchodce, měřená jeho spotřebou, neroste. V posledních deseti letech rostla reálná spotřeba pouze u šesti desetin položek spotřeby (24 % až 76 %, průměr – 60 %). Na stabilní růst životní úrovně příjmy českým důchodcům nepostačují, za velmi závažnou skutečnost možno považovat 41 procentní pokles reálné spotřeby u výrobků a služeb pro život člověka nezbytných. Po zaplacení výrobků a služeb pro život člověka nezbytných 97 189 Kč, tj. 72,2 % spotřebních výdajů) zbylo v r. 2013 českému důchodci 25 520 Kč na nákup výrobků a služeb zbytných. Na nákup knih, novin a časopisů vynakládal český důchodce v loňském roce 1 604 Kč, na nákup domácích a zahraničních rekreací jen 1 848 Kč, na kulturní produkce 2 337 Kč, na rekreační a sportovní služby 250  Kč, na pohoštění v restauracích 2 584 Kč a na ubytování v hotelích 206 Kč. Na nákup vzdělávacích aktivit vynaložil český důchodce v loňském roce 130 Kč.

    Na důstojný život českému důchodci jeho důchod nedostačuje,  proto si musí mnozí přivydělávat a do spotřeby zapojovat i příjmy ostatní. A to včetně celoživotně nastřádaného majetku! Sociální dávky čeští důchodci v podstatě nevyužívají, jejich váha na celkových příjmech dosahovala v posledních deseti letech 0,35 až 1,35 procentního bodu.

    Dle sociologického šetření o kvalitě života českých seniorů v r. 2014, kterého se zúčastnilo 896 respondentů, je se svým dosavadním životem spokojeno 42 % seniorů. Svoji ekonomickou situaci a životní úroveň hodnotí 63 % seniorů jako průměrnou, jako velmi dobrou 10 % a jako spíše, či velmi špatnou 22 % seniorů. Celkový disponibilní příjem do 10 000 Kč přiznalo 38 % dotázaných, příjem mezi 10 000 a 20 000 Kč přiznalo 55 % dotázaných a příjem nad 20 000 Kč přiznalo 4 % dotázaných. Nejlépe se českým seniorům žije v malých obcích a velkoměstech, nejhůře ve větších městech okresního typu. Za největší problémy čeští senioři považují zdravotní systém (50 %) a osobní zdravotní stav, 38 % seniorských nájemců nájemních bytů se částečně obává, že nebude mít kde bydlet a 26 % má ze ztráty bydlení velké obavy. Většina seniorů, 82 % , tráví svůj volný čas ve svém bytě nebo domě. To souvisí především s jejich zdravotním stavem, stylem života, ale též s finanční situací a dalšími možnostmi.

    Z deseti opodstatněných požadavků Memoranda „Za dostupnost zdravotní péče seniorům“ byly za devět měsíců jeho účinnosti splněny dva. Za nejvýznamnější možno považovat zrušení zdravotních poplatků, zejména v nemocnicích, a navýšení plateb za státní pojištěnce ze 787 Kč na 845 Kč měsíčně. Dlouhodobého cíle RSČR, tj. 1 080 Kč, ale zatím dosaženo nebylo. Plnění ostatních požadavků bylo dle sdělení ministra zdravotnictví nastartováno. Připravuje se jejich zapracování do českého právního řádu a koncepčních projektů ministerstva.

    Koncepce sociálního bydlení v ČR má být zpracována do konce r. 2014 a zákon o sociálním bydlení má být účinný v r. 2017. Dostatečná sociální ochrana nájemního bydlení osamocených seniorek a seniorů stále neexistuje, osamělí senioři a seniorky vynakládají na nájemní bydlení 42 a více % disponibilních příjmů. Sektor sociálního bydlení není v ČR definován, převis poptávky nad nabídkou seniorského bydlení dosahuje 77 000 malometrážních bytů a bytů s pečovatelskou službou.

    Kvalita života českých seniorů za vyspělými sousedními zeměmi zaostává, na penzijní systém je vynakládáno 9,7 % Hrubého domácího produktu, což je 18. místo z Evropské osmadvacítky. Měřeno podle parity kupní síly penzí a cenové hladiny  v jednotlivých zemích měli loni čeští senioři nad 65 let věku čistý mediánový měsíční příjem desátý nejnižší v Evropské unii (15 342 Kč). To je o více než polovinu nižší, než činil průměr osmadvacítky (33 126 Kč) a byl o tři pětiny nižší než průměr 18 zemí Eurozóny (37 680 Kč).

MEMORANDUM KE ZVÝŠENÍ KVALITY ŽIVOTA ČESKÝCH SENIORŮ

Ke zvýšení kvality života starobních důchodců uplatňuje Rada seniorů České republiky u příležitosti Mezinárodního dne seniorů 2014 následující požadavky:

  1. Prostřednictvím důchodové reformy změnit ekonomické nastavení českého penzijního systému na hodnoty v Evropě obvyklé. Tj. podíl výdajů na penze navýšit z 9,7 % HDP na 12 až 13 % HDP.

  2. Změnit současné nastavení mechanismu valorizace důchodců tak, aby byla spravedlivá:

    • valorizaci propočítávat nikoliv podle spotřebního koše obecné inflace, ale podle spotřebního koše životních nákladů důchodců;
    • při valorizaci plně vykompenzovat růst životních nákladů starobních důchodců s nízkými příjmy;
    • valorizací vykompenzovat diskriminace tzv. „starodůchodců“ a středně příjmových tzv. „mladodůchodců“;
  3. Přijmout zákon o minimálním starobním důchodu na úrovni spotřebního koše základních životních potřeb důchodců;

  4. Zvýšit  sociální ochranu osob starších 65 let, bydlících osamoceně v nájemních bytech, prostřednictvím zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Přijmout zákon o sociálním bydlení, který osobám v seniorském věku zajistí ústavní právo na bydlení.

  5. Novelizovat Nařízení vlády č. 453/2013 Sb., o stanovení podrobnosti a postupu při zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě s cílem zajistit objektivní tvorbu cenových map nájemného bydlení při participaci obcí, ČSÚ, reprezentativních zástupů pronajimatelů a nájemců.

  6. Obdobně jako na Slovensku zvýšit právní ochranu seniorské populace, která je ohroženou sociální skupinou (statu seniora jako chráněné osoby).

  7. Znovu obnovit státem garantovanou 50 % slevu jízdného osobám v seniorském věku na železnici.