M a m i n k a

Až se ti jednou zasteskne
po něžném pohlazení mámy
slza se v oku zaleskne
jak kapka rosy na lístečku
trávy.

A hlava plná vzpomínek
se točit bude kolem
a srdce plakat, snít a bít
tím nejsilnějším zvonem.

A proto važ si, dokud máš,
tu ruku poctivou a něžnou,
která ti vždy směr ukáže
i tou nejstrmější cestou.
                                  

T a t í n e k

Já pamatuji tatínka,
jak s úsměvem, ten dobrák milý
mi ošetřoval kolínka
by jizvičky se zahojily.
 
Se srdce plným sluníčka
co hřeje nás a svítí v duši,
i správným chlapům plakat sluší
hubičkoval mě na líčka.

Když někdy těžká doba byla
tu maminka se přitulila
a tatínek, ten moudrý pán
pod tíhou lásky roztával.

Čas kvapem běží, to je dáno
střídá se radost, smutek, sen
ty vítej každé nové ráno
a život ve dvou nechť je
pochválen.